Deskový nosník představuje hospodárnou volbu pro velkorozponové konstrukce. Ocelový deskový nosník s I-profilem má obvykle stojinu vysokou pro maximalizaci smykové únosnosti a oddělení pásnic, ale tenkou pro minimalizaci vlastní tíhy. Vzhledem k vysokému poměru výšky k tloušťce (h/tw ) mohou být pro vyztužení štíhlé stojiny zapotřebí příčné výztuhy.
V programu RFEM je možné nechat zobrazit výslednice řezu nebo uvolnění. Tento příspěvek vysvětluje, na kterou část plochy řezu působí. Nejjednodušší by bylo vztáhnout výslednice na jednu stranu řezu. Nicméně vzhledem k tomu, že řez může probíhat několika plochami s různými lokálními souřadnými systémy, není stanovení pomocí strany řezu možné.
Pomocí příslušné možnosti v navigátoru „Zobrazit“ lze zobrazit plochy v grafice podle směru lokální osy z. Standardně je strana ležící v záporném směru osy z označena červeně a strana kladného směru osy modře.
Pro kontrolu posunů konstrukce do strany se osvědčuje přídavný modul RF‑/LIMITS. S tímto přídavným modulem je například možné analyzovat použitelnost se zřetelem na horizontální deformace uzlů a porovnávat je s mezními hodnotami.
V programu RFEM se plochy automaticky spojují, pokud mají společné hraniční linie. Když leží definiční linie jedné plochy na jiné ploše, je automaticky integrována do této plochy, pokud se jedná o rovinnou plochu. V případě zobecnělých čtyřúhelníkových ploch by však automatická detekce objektů byla poměrně složitá. Proto je příslušná funkce blokována. Integrované objekty je třeba zadat ručně.
U relativně velkých nebo relativně malých ploch může dojít k tomu, že automaticky vytvořené hodnoty výsledků poměrově neodpovídají konstrukci. Die Ergebnisse werden bei großen Flächen entweder zu häufig erzeugt oder bei kleinen Flächen zu wenig.
Pokud měníme dodatečně geometrii plochy, při čemž dojde alespoň částečně k odstranění existujících hraničních linií, není potřeba plochu nově definovat.
Program RX‑TIMBER vám nabízí možnost optimalizovat postranní podpory. S touto volbou stanoví program iterativně minimální nutnou délku postranní podpory proti klopení.
Přerušení výpočtu kvůli nestabilní konstrukci může mít různé příčiny. Na jedné straně to může ukazovat na "skutečnou" nestabilitu vlivem přetížení systému, ale na druhé straně mohou být za toto chybové hlášení odpovědné i nepřesnosti v modelování.
V přídavném modulu RF-/STEEL EC3 lze provést automaticky klasifikaci průřezů podle EN 1993-1-1 a EN 1993-1-5. Maximální poměry c/t udává norma pro přímé průřezové části. Pro zakřivené části průřezů neexistují žádné normativní specifikace, a proto pro ně nelze provést klasifikaci průřezů.
Štíhlé nosníky namáhané ohybem s velkým poměrem h/b, které jsou zatíženy rovnoběžně s vedlejší osou, jsou náchylné ke ztrátě stability. K tomu dochází v důsledku vybočení tlačené pásnice.
Při kontrolních výpočtech a porovnání vnitřních sil a z nich plynoucí nutné výztuže průvlaků můžeme někdy pozorovat poměrně velké rozdíly. Přestože se vychází ze stejného předpokládaného zatížení i stejného rozpětí, některé programy nebo ruční výpočet vykazují ve srovnání s výpočtem metodou konečných prvků (MKP) výrazně odlišné vnitřní síly. Rozdíly se vyskytují již u středového prutu a bez uvažování složek vnitřních sil z případné spolupůsobící šířky desky.
Programy RFEM a RSTAB nabízejí různé možnosti, jak modelovat vrtané piloty. Na jedné straně lze vrtané piloty zadat jako podpory o jednom parametru, respektive kyvné stojky. Na druhé straně je lze také modelovat realisticky při zohlednění podloží a zadání pružného uložení prutu. Pro názornost uvedeme níže dva příklady. V našem příspěvku se naopak nebudeme zabývat takovými tématy, jako jsou únosnost špičky piloty, tření na plášti piloty nebo půdní vrstvy.
Při návrhu sloupů nebo nosníků z oceli je zpravidla třeba provést posouzení průřezů a stabilitní analýzu. Pro posouzení stability musí uživatel obvykle na rozdíl od posouzení průřezů zadat další vstupní údaje. Vzhledem k tomu, že prut je do jisté míry vyčleněn z konstrukce, je třeba blíže specifikovat podporové podmínky. Je to důležité především pro stanovení pružného kritického momentu při klopení Mcr. Dále je třeba zadat také správné vzpěrné délky Lcr, které jsou zapotřebí pro interní výpočet štíhlostních poměrů.
Pokud má být zatížení větrem budovy respektive nosné konstrukce určeno současně aerodynamickými součiniteli tlaku a sání na závětrné i návětrné straně budovy, je možné zohlednit korelaci tlaku větru na oblasti D a E ploch stěn.
V části 4.1 naší série jsme popsali připojení přídavného modulu RF-/STEEL EC3 a již jsme zadali pruty a kombinace zatížení, které se mají posoudit. V tomto příspěvku se zaměříme na optimalizaci průřezů v modulu a jejich předání do programu RFEM. Prvky, kterými jsme se zabývali již v předchozích článcích, ponecháme stranou.
V programu RFEM můžeme modelovat a analyzovat konstrukce ve 3D prostředí. Stálá prostorová vizualizace napomáhá lepšímu pochopení komplexních modelů a znázornění silových toků. Při zpracovávání dokumentace k výpočtu ovšem přepínáme z prostorového do rovinného režimu pro tisk. Uživatel musí popsat přehledně prostorový výpočet konstrukce se všemi nezbytnými charakteristikami na „plochých“ stranách papíru pro nezávislého čtenáře. Často se přitom pro zobrazení zatížení a příslušných výsledků využívá ortogonální pohled na dílčí systémy celé konstrukce. Symboly pro zatížení zakreslené ve 3D režimu lze ovšem při pohledu kolmo na zatížení při chybějícím rozměru stěží rozeznat. Abychom mohli přesto na obrázcích znázornit jednoznačně veškeré informace, nabízí RFEM možnost provést odpovídající úpravy.
V části 4.1 a 4.2 této série se budeme zabývat optimalizací rámu pomocí přídavného modulu RF-/STEEL EC3. V následující části přitom popíšeme připojení modulu a vyvolání relevantních prutů. Prvky, kterými jsme se zabývali již v předchozích článcích, ponecháme stranou.
V případě tažených spojů s jednostranně namáhanými příložkami jsou vnější (boční dřevěné) pruty namáhány přídavným ohybovým momentem v důsledku výstředného působení zatížení. Tato skutečnost však není uvedena v EN 1995-1-1 a je zohledněna v národní příloze k DIN EN 1995-1-1 redukcí pevnosti v tahu. Diese Abminderung ist abhängig von der Ausziehfestigkeit des Verbindungsmittels.
Při návrhu tabulí z izolačního skla je mimo jiné také třeba zohlednit zvláštní požadavky ohledně působiště zatížení. Působit mohou například zatížení větrem nebo zatížení od bezpečnostního zajištění. Zatížení větrem by přitom měla působit na vnější stranu, zatímco zatížení od bezpečnostního zajištění na vnitřní stranu.
Podloží se v programu RFEM řeší obvykle metodou pružinových konstant. Důvodem je poměrná jednoduchost a přehlednost tohoto řešení. Nejsou zapotřebí žádné iterační výpočty a doba výpočtu je relativně krátká. Použití této metody znamená, že například základová deska má plošné pružné podepření.
V následujícím příkladu porovnáme v programu RFEM plošný model s jednoduchým modelem prutu. V případě skořepinového modelu se jedná o nosník zavěšený v plochách, který je vzhledem k okrajovým podmínkám modelován s vetknutími na obou stranách. Damit handelt es sich um ein statisch unbestimmtes System, welches bei einer Überlast Fließgelenke ausbildet. Der Vergleich wird hier mit einem Stabmodell geführt, welches dieselben Randbedingungen erhält wie das Schalenmodell.
Od verze X.05.0018 lze pomocí modulu RF-/JOINTS Steel - DSTV posuzovat také ohybově tuhé přípoje nosníků na sloupy. Možné jsou přitom jak jednostranné, tak oboustranné přípoje. V souladu se směrnicí DSTV se ověřuje s ohledem na vytížení, zda je daný průřez sloupu dostatečně nadimenzován. Uživatel má možnost převést rotační tuhost a excentricitu přípoje do programu RFEM, případně RSTAB.
Chcete-li snížit počet stran v tiskovém protokolu nebo získat kratší a přehlednější výsledkové tabulky, můžete použít filtry pro tabulky tiskového protokolu s individuálním nastavením podrobností.
Při výpočtu plošné výztuže pomocí RF-CONCRETE Surfaces se zobrazí výsledné hodnoty pro obě strany ploch +/- z. V předchozím příspěvku jsme již ukázali, jak lze v programu RFEM zobrazit lokální strany plochy.
V přídavném modulu RF-/JOINTS Timber lze z výpočtu odstranit jednotlivé kolíky a vytvořit tak libovolné uspořádání kolíků. Bei der Berechnung werden diese entfernten Stabdübel neben der Tragfähigkeitsberechnung auch bei den Netto-Holzquerschnitten sowie auch bei der Ermittlung der Drehfedersteifigkeit vernachlässigt.
Při výpočtu plošné výztuže pomocí RF-CONCRETE Surfaces se zobrazí výsledné hodnoty pro obě strany ploch +/- z. Pokud si nejste jisti, na které straně plochy je kladná nebo záporná strana z, můžete v RFEMu zobrazit lokální souřadný systém každé plochy v "Navigátoru projektu - Zobrazit" pomocí položky "Model" -> "Plochy" -> "Osové systémy plochy x,y,z“. U větších konstrukcí to ale může být brzo nepřehledné. Vzhledem k velkému počtu souřadných křížů je obtížné rozpoznat například to, že určitá plocha není správně orientována (viz horní část obrázku).